24. 4. 89 - 24. 4. 15

24. 4. 2015, Lucie Pítrová

Bylo krásné jaro a do redakcí novin a časopisů přišla pozvánka na seminář na zámku Roztěž, kde měli kolegové z Frankfurter Allgemeine Zeitung seznámit české redaktory a grafiky s novými převratnými technologiemi. Novináři z Německa nás ohromili informacemi nevídanými a potom byli ohromeni oni v konfrontaci s tehdejší realitou. Po přednášce měla následovat praktická ukázka elektronické dálnice a přesunu informací. Nutný byl telefon. Němci připojili své počítače, vytočili čísla, my frekventanti oči navrch hlavy a … a nic. Tak druhý, třetí pokus. Telefon na Roztěži přestal fungovat. Ale ne úplně. Za chvíli se ozvali bdělí soudruzi z blízké Kutné Hory a rozčíleně se dožadovali vysvětlení, o jakou to jde záškodnickou činnost. Spojení neproběhlo, další témata už nikoho nezajímala. Tehdy večer nás pár skončilo v hotelu U Mědínků s pěkným gulášem v hlavě.

O rok později jsem absolvovala podobné školení, ale už ve vídeňském nakladatelství a navíc poprvé vyzkoušela grafickou úpravu na počítači.

Na jaře 1990 jsem napsala i svůj první fejeton pro časopis Vlasta a srovnávala jsem hledání práce po maturitě a po Listopadu. Technicky se toho moc nezměnilo, stále jsem chodila s destičkami a v nich ukázky své práce. Pro potencionálního zaměstnavatele jsem nebyla perspektivní, v té době se počítalo, že se mladé děvče obratem vdá a otěhotní – nebo možná naopak.

Dnes je podezřelá dáma v letech. Vzala jsem tedy do podpaží některé ilustrace a donesla pár kroků přes náměstí do Kopirováni.cz, nechala nascanovat větší formáty, oslovila firmu Audrey.cz a sdělila představu pro své stránky. Tak abych nemusela chodit s deskami respektive cédéčkem a nakladatelé mě mohli sami vyhledat. To je v kostce mé více než čtvrtstoletí se sítí.